Kalkulačka spoření

Spočítejte si, kolik naspoříte z pravidelných měsíčních úložek a jakou částku si musíte odkládat, abyste dosáhli svého cíle. Včetně srážkové daně 15 % a vlivu inflace.

Cílová částka

CZK

Aktuální úspory

CZK

Čas k cíli

Časové období

Cílové datum

MM/DD/YYYY

Zbývá 365 dní · Částka k uspoření: 4 000,00 Kč

Denně

10,95 Kč

Týdně

76,66 Kč

Měsíčně

333,33 Kč

Ročně

4 000,00 Kč

Tato kalkulačka slouží pouze pro informativní účely. Nepředstavuje finanční poradenství.

Kalkulačka složeného úročení Hypoteční kalkulačka

Kalkulačka spoření. Kolik naspoříte v Kč nebo kolik si měsíčně odkládat na cíl.

Kalkulačka spoření spočítá, kolik vám pravidelné měsíční úložky vynesou v čase a kolik si musíte odkládat, abyste dosáhli konkrétní cílové částky. Zohlední počáteční vklad, úrokovou sazbu, srážkovou daň 15 % a inflaci.

Co je kalkulačka spoření?

Kalkulačka spoření je finanční nástroj, který z počátečního vkladu, pravidelné měsíční úložky, úrokové sazby a délky spoření spočítá konečnou naspořenou částku, čisté úroky po dani a — v opačném směru — také kolik si měsíčně musíte odkládat, abyste do daného termínu nashromáždili cílovou sumu. Funguje pro spořicí účet, termínovaný vklad, stavební spoření i fond peněžního trhu — pro všechny produkty, které kombinují bezpečné zhodnocení s pravidelným ukládáním.

Vědět dopředu, kolik konkrétně naspoříte, je v Česku zásadní, protože průměrná inflace se podle prognózy ČNB v roce 2026 pohybuje kolem 1,6–2 % a sazby spořicích účtů v dubnu 2026 oscilují mezi 3 % a 4,01 % p.a. (mBank 4,01 %, Raiffeisenbank 4 %, ČSOB 3,8 % po splnění podmínek, VÚB 3,7 %, Trinity Bank 3,58 %). Po odečtení srážkové daně 15 % podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vám z hrubého úroku 4 % p.a. zůstane reálných 3,4 % p.a. — a teprve to je číslo, které by mělo překonat inflaci, aby vaše úspory neztrácely kupní sílu.

Oproti většině českých bankovních a srovnávacích kalkulaček (Měšec.cz, Vypočet.cz, Banky.cz, Kurzy.cz, MONETA), které ukazují jen konečnou částku po dani, naše kalkulačka pracuje obousměrně: zadáte buď úložku a období a získáte výsledek, nebo zadáte cílovou částku a termín a získáte přesnou výši měsíční úložky. Navíc jasně oddělí, kolik z konečné sumy tvoří váš vlastní vklad a kolik čisté úroky po dani — to je důležité, protože u krátkodobého spoření na rok–dva tvoří úroky obvykle jen 2–4 % konečné sumy a hlavní motor jsou samotné úložky.

Jak vypočítat naspořenou částku krok za krokem

Pro výpočet naspořené částky z pravidelného spoření potřebujete čtyři vstupy: počáteční vklad, výši měsíční úložky, roční úrokovou sazbu a délku spoření v měsících. Postup krok za krokem:

1. Přepočítejte roční úrokovou sazbu na měsíční. Roční sazbu vydělte 12. Při 4 % p.a. je měsíční sazba 0,04 / 12 = 0,003333.

2. Stanovte celkový počet měsíců spoření. Doba v letech krát 12. Pětileté spoření má 60 měsíců.

3. Spočítejte budoucí hodnotu počátečního vkladu — vklad vynásobte (1 + měsíční sazba) na počet měsíců. Příklad: 50 000 Kč × (1,003333)⁶⁰ = 61 053 Kč.

4. Připočtěte budoucí hodnotu měsíčních úložek podle anuitního vzorce: PMT × ((1 + r)ⁿ − 1) / r. Při úložce 3 000 Kč po 60 měsíců to dává 3 000 × ((1,003333)⁶⁰ − 1) / 0,003333 ≈ 198 901 Kč.

5. Sečtěte obě části — dostanete hrubou naspořenou částku. V našem příkladu: 61 053 + 198 901 = 259 954 Kč.

6. Odečtěte srážkovou daň 15 % z čistých úroků. Vlastní vklad činil 50 000 + 60 × 3 000 = 230 000 Kč; hrubé úroky tedy 29 954 Kč; daň 15 % = 4 493 Kč; čistá naspořená částka 255 461 Kč.

Konkrétní příklad pro inverzní výpočet (kolik si odkládat): chcete naspořit 500 000 Kč na rekonstrukci za 7 let při sazbě 3,8 % p.a. Bez počátečního vkladu vychází měsíční úložka přibližně 5 040 Kč. Pokud začnete s 50 000 Kč na účtu, úložka klesne na 4 304 Kč — i malý počáteční vklad rozdíl výrazně sníží.

Naše kalkulačka výše to dělá automaticky a navíc oddělí, kolik z výsledné částky tvoří váš vklad a kolik čisté úroky po srážkové dani 15 %. To je důležité při srovnání s ETF a podílovými fondy, kde se po splnění tříletého časového testu (§ 4 odst. 1 písm. x) ZDP) zisk z prodeje neturní — u spořicího účtu daň platíte vždy.

Vzorec pro výpočet pravidelného spoření

FV = PV \times (1 + r)^n + PMT \times \frac{(1 + r)^n - 1}{r}

$FV$ = Budoucí naspořená hodnota (konečná částka před zdaněním) v Kč
$PV$ = Počáteční vklad (jistina, jednorázová úložka na začátku) v Kč
$PMT$ = Pravidelná měsíční úložka v Kč
$r$ = Měsíční úroková sazba (roční sazba dělená 12, jako desetinné číslo)
$n$ = Celkový počet měsíčních úložek (doba spoření v letech × 12)

Toto je standardní vzorec budoucí hodnoty s pravidelnými úložkami pro polhůtní spoření — úložka přichází na konci měsíce, což je standard u všech českých trvalých příkazů. Univerzita Karlova MFF ve své online finanční matematice tento vzorec označuje jako základ polhůtního spoření a v Excelu mu odpovídá funkce BUDHODNOTA(sazba; pper; splátka; souč_hod). Banky jako Air Bank, ČSOB, mBank i Trinity Bank používají stejný matematický základ.

Pokud chcete výpočet obrátit a zjistit, jakou měsíční úložku potřebujete pro dosažení cílové částky, vyřešte vzorec pro PMT:

PMT = \frac{(FV - PV \times (1 + r)^n) \times r}{(1 + r)^n - 1}

V Excelu odpovídá funkci PLATBA(sazba; pper; souč_hod; bud_hod). Pokud naopak hledáte délku spoření n při zadané úložce, použijte logaritmickou variantu:

n = \frac{\ln\left(\frac{PMT + FV \times r}{PMT + PV \times r}\right)}{\ln(1 + r)}

Důležité v českém kontextu: u spořicích účtů, termínovaných vkladů a stavebního spoření odvádí banka srážkovou daň 15 % z připsaných úroků automaticky podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Vy dostanete na účet už čistý úrok a do daňového přiznání spoření neuvádíte. Konečná čistá částka po dani se pak spočítá jako:

FV_{net} = PV + PMT \times n + (FV - PV - PMT \times n) \times 0{,}85

Kde výraz v závorce jsou hrubé úroky a koeficient 0,85 = (1 − 0,15) je faktor po srážkové dani. Naše kalkulačka tento výpočet provádí automaticky a vedle hrubé částky zobrazí i čistou naspořenou sumu po dani — to je v ČR důležitější informace než ta, kterou ukazuje většina bankovních kalkulaček.

Příklady výpočtu spoření v Kč

3 000 Kč měsíčně na spořicím účtu po dobu 5 let

Posíláte 3 000 Kč měsíčně na spořicí účet s úrokem 3,8 % p.a. (typická sazba ČSOB pro klienty po splnění podmínek nebo Trinity Bank Spořicí účet, jaro 2026). Bez počátečního vkladu naspoříte za 5 let (60 měsíců) na vlastních úložkách 180 000 Kč. Hrubé úroky činí přibližně 18 042 Kč, srážková daň 15 % strhne 2 706 Kč a na účet vám zbude 195 336 Kč čistého. Reálný čistý úrok po dani vychází 3,23 % p.a. — pokud inflace zůstane na cíli ČNB 2 %, vaše kupní síla skutečně roste o 1,2 % ročně. Pokud bankovní bonusová sazba klesne (banka ji může jednostranně změnit), reálný výnos se může smrsknout k nule. Stejný plán s úrokem jen 1,5 % p.a. (typický klasický spořicí účet bez bonusu) dá za 5 let čistého jen 187 028 Kč.

Spoření na zálohu na byt 500 000 Kč za 7 let

Třicetiletý IT specialista chce do 7 let naspořit 500 000 Kč na 20% zálohu na byt v ceně 2,5 mil. Kč v menším českém městě. Začíná s 80 000 Kč naspořenými a má spořicí účet s 3,5 % p.a. (Air Bank Spořicí Bonus). Inverzní výpočet: cílová částka 500 000 Kč − budoucí hodnota počátečních 80 000 Kč při 3,5 % p.a. (přibližně 102 000 Kč po 7 letech) = 398 000 Kč zbývá naspořit z měsíčních úložek. Měsíční úložka vychází 4 219 Kč hrubého, po dani z úroků skončí na účtu přesně 500 000 Kč po 84 měsících. Pro porovnání: kdyby naspořil 60 % cílové částky (300 000 Kč) ve stavebním spoření za 6 let (povinný vázací cyklus pro státní podporu) a zbylých 200 000 Kč na běžném spořicím účtu, získal by za 6 let na státní podpoře dodatečných 6 000 Kč (1 000 Kč × 6 let), což odpovídá efektivnímu výnosu navíc cca 0,8 % p.a. — drobný, ale skutečný bonus.

Finanční rezerva 6 měsíců výdajů (90 000 Kč) za 18 měsíců

Mladá rodina s měsíčními výdaji 15 000 Kč (nájem, energie, jídlo, doprava) chce vytvořit finanční rezervu pokrývající 6 měsíců — tedy 90 000 Kč. Doporučení České spořitelny i organizace dTest stanoví právě 3–6 měsíců výdajů jako minimální polštář, u OSVČ 6–12 měsíců. Začínají od nuly a chtějí mít cíl naplněn za 18 měsíců na spořicím účtu s 3,7 % p.a. (Fio banka Spořicí účet). Měsíční úložka vychází 4 833 Kč. Vlastní vklady činí 86 994 Kč, hrubé úroky 3 530 Kč, srážková daň 530 Kč; čistá konečná částka přesně 90 000 Kč. Pokud by si stejnou částku spořili na běžném účtu s 0 % úrokem, museli by si měsíčně odkládat 5 000 Kč — rozdíl 167 Kč/měs ukazuje, proč i krátkodobá rezerva patří na spořicí účet, ne na běžný účet.

Tipy, jak ze spoření vytěžit maximum

Začněte trvalým příkazem den po výplatě. Nastavte si automatickou trvalou platbu z běžného na spořicí účet hned na den po pravidelném příchodu mzdy (typicky 11.–16. v měsíci). Co odejde dřív než nákupy a zábava, se nezapočítá do „útraty" — toto pravidlo nazývají Češi „zaplať si nejdřív sám sobě" a Česká spořitelna ho doporučuje jako základ zdravého rozpočtu. I když začnete s 500 Kč/měs, návyk je důležitější než výše částky.
Hlídejte si bonusové sazby a podmínky. Sazba 4 % p.a. uváděná v reklamě je často „bonusová" a podmíněná (mBank: měsíční příchod ≥ 25 000 Kč, ČSOB: 5 plateb kartou + příchod 15 000 Kč/měs, Raiffeisenbank: limit vkladu 500 000 Kč). Pokud podmínku nesplníte, sazba spadne na 0,5–1 %. Pravidelně každé 3 měsíce kontrolujte, zda banka sazbu jednostranně nesnížila — informaci najdete v internetovém bankovnictví v sekci úrokový lístek.
U cíle nad 6 let zvažte stavební spoření kvůli státní podpoře. Stavební spoření má od 1. 1. 2024 sníženou státní podporu na max. 1 000 Kč ročně (5 % z vkladů, max. ze základu 20 000 Kč ročně). Při šestiletém vázacím cyklu si tedy odnesete maximálně 6 000 Kč navíc — což na pětičlennou rodinu (každý rodinný příslušník vlastní smlouvu) dělá 30 000 Kč. Podmínkou je, že peníze vyberete až po 6 letech od založení smlouvy; dřívější výběr znamená vrácení celé státní podpory.
Diverzifikujte mezi krátkodobou rezervu a dlouhodobý cíl. Finanční rezervu (3–6 měsíců výdajů) držte na spořicím účtu s okamžitým přístupem (Air Bank, mBank, Trinity Bank). Dlouhodobé spoření 5+ let na konkrétní cíl řešte stavebním spořením (do 6 let) nebo termínovaným vkladem s pevnou sazbou. Nad 10letým horizontem už spořicí produkty prohrávají s ETF — historický průměrný výnos S&P 500 7 % p.a. po inflaci dlouhodobě překonává jakýkoli český spořicí účet.
Nezapomínejte na inflaci a reálný výnos. Při hrubém úroku 3,8 % p.a. a srážkové dani 15 % máte čistý úrok 3,23 % p.a. Pokud inflace zůstane na 1,9 % (jaro 2026), reálný výnos je jen 1,3 % p.a. — vaše úspory rostou kupní silou pomalu. Pokud by inflace vyskočila na 3 %, reálný výnos klesne k nule a peníze přestanou nominálně růst v reálné hodnotě. Pravidlo 72 dělené reálnou sazbou ukáže, za jak dlouho se zdvojnásobí kupní síla: při 1,3 % to je 55 let.
Při výpadku příjmů nečerpejte z dlouhodobého cíle, ale z rezervy. Smyslem finanční rezervy je přečkat výpadek 3–6 měsíců (ztráta zaměstnání, nemoc, oprava auta) bez sahání na dlouhodobé spoření a bez nutnosti drahého spotřebitelského úvěru. Po krizi rezervu doplňte — ne najednou, ale postupně stejnými úložkami, jakými jste ji budovali původně. Doplnění většinou trvá 12–24 měsíců a měli byste ho zařadit s vyšší prioritou než návrat k cílovému dlouhodobému spoření.
U OSVČ a freelancerů: spořte 6–12 měsíců výdajů. Nepravidelný příjem znamená vyšší riziko výpadku, takže Česká spořitelna i Fakturoid doporučují živnostníkům cíl 6–12 měsíců typických měsíčních výdajů. Při výdajích 30 000 Kč/měs to znamená rezervu 180 000–360 000 Kč. Spořte z každé fakturované zakázky pevné procento (typicky 15–25 %) hned po jejím připsání — neodkládejte to na konec měsíce, kdy už peníze nemusí být.

Časté dotazy ke spoření

Kolik si naspořím při 3 000 Kč měsíčně za 5 let?

Záleží na úrokové sazbě. Při 3,8 % p.a. (typický spořicí účet jaro 2026) naspoříte za 5 let na úložkách 180 000 Kč a hrubých úroků 18 042 Kč; po srážkové dani 15 % vám na účtu zbude 195 336 Kč. Při 1,5 % p.a. (klasický bonus-free účet) klesne výsledek na 187 028 Kč. Při 0 % úroku (spoření doma do prasátka) máte přesně 180 000 Kč. Rozdíl mezi spořicím účtem se 4 % a obyčejným účtem za 5 let je tedy přes 15 000 Kč — vyplatí se vybrat banku s nejvyšší garantovanou sazbou.

Jaký je rozdíl mezi spořicím účtem a termínovaným vkladem?

Spořicí účet má variabilní sazbu, kterou banka může jednostranně změnit, ale peníze máte kdykoli k dispozici. Termínovaný vklad má pevnou sazbu na celou dobu fixace (3 měsíce až 5 let), ale za předčasný výběr platíte sankci nebo přijdete o úroky. V dubnu 2026 nabízí spořicí účty 3–4,01 % p.a. (mBank, Raiffeisenbank, ČSOB) a termínované vklady 3,2–3,7 % p.a. na rok (Creditas, Fio, ČSOB). Pro krátkodobou rezervu volte spořicí účet kvůli likviditě, pro plánovaný cíl s pevným termínem termínovaný vklad. Zdanění je u obou stejné — srážková daň 15 % podle § 36 odst. 2 ZDP.

Jak se daní úroky ze spořicího účtu v ČR?

Banka strhne automaticky srážkovou daň 15 % z hrubých úroků podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vy dostanete na účet už čistou částku a do ročního daňového přiznání spoření vůbec neuvádíte. U úroku 1 000 Kč vám tedy banka strhne 150 Kč a připíše 850 Kč. Pokud máte sjednaný spořicí účet s 4 % p.a., čistý výnos po dani odpovídá 3,4 % p.a. Stejné pravidlo platí pro termínované vklady, stavební spoření i běžné účty se zůstatkem. Daňové přiznání řešíte jen u investic do akcií, ETF a podílových fondů, kde se postup liší.

Vyplatí se v roce 2026 stavební spoření?

Stavební spoření je od 1. 1. 2024 méně výhodné — státní podpora klesla z původních 2 000 Kč na max. 1 000 Kč ročně (5 % z vkladů, max. ze základu 20 000 Kč). Při šestiletém vázacím cyklu si odnesete max. 6 000 Kč navíc, což odpovídá efektivnímu výnosu cca 0,8–1,2 % p.a. nad samotným úrokem. Vyplatí se tehdy, pokud (1) máte horizont min. 6 let, (2) nepotřebujete peníze předčasně (jinak vracíte celou státní podporu), (3) můžete využít více smluv v rodině (každý rodinný příslušník vlastní smlouvu = vlastní 1 000 Kč podpory). Pro flexibilní krátkodobou rezervu volte raději spořicí účet, který v dubnu 2026 nabízí čistou sazbu po dani kolem 3,2–3,4 % p.a.

Kolik bych měl mít ve finanční rezervě?

Doporučení Fakturoidu, České spořitelny i organizace dTest se shoduje na 3–6násobku měsíčních výdajů u zaměstnanců a 6–12násobku u OSVČ a živnostníků. Při výdajích 20 000 Kč/měs by rezerva měla činit 60 000–120 000 Kč u zaměstnance a 120 000–240 000 Kč u podnikatele. Rezervu držte na spořicím účtu s okamžitým výběrem, ne v termínovaném vkladu (sankce za předčasný výběr) ani v ETF (volatilita může propadnout o 30–40 % právě ve chvíli, kdy peníze potřebujete). Doplnění rezervy po výpadku má prioritu před investováním do dlouhodobých cílů.

Jaký je vliv inflace na moje úspory?

Inflace každoročně snižuje kupní sílu peněz. Při hrubém úroku 4 % p.a., srážkové dani 15 % a inflaci 1,9 % (jaro 2026) je reálný výnos jen 3,4 % − 1,9 % = 1,5 % p.a. — vaše peníze sice nominálně rostou, ale kupní síla se zvyšuje pomalu. Pokud inflace přeskočí 3,4 %, reálný výnos klesne pod nulu a kupní síla úspor klesá, i když nominálně rostou. ČNB cílí na 2 % inflaci a v roce 2026 očekává průměr 1,6 %. Pravidlo 72 dělené reálnou sazbou ukáže dobu zdvojnásobení kupní síly: při 1,5 % p.a. to je 48 let — proto se na dlouhodobý horizont 10+ let vyplatí část peněz směřovat do ETF s historickým výnosem 7 % p.a. po inflaci.

Je tato kalkulačka spoření zdarma a přesná?

Kalkulačka je zcela zdarma, bez registrace a její výpočty využívají standardní vzorec budoucí hodnoty s pravidelnými úložkami, který používají všechny české banky (Air Bank, ČSOB, Komerční banka, Moneta, mBank) a srovnávací portály (Měšec.cz, Banky.cz, Kurzy.cz). Pro výpočet anuitního spoření odpovídá v Excelu funkci BUDHODNOTA. Výsledek je matematicky přesný; jediné, co se v praxi liší, je banka — nominální sazba se může měnit (variabilní sazby spořicích účtů) a banka uplatňuje srážkovou daň 15 % automaticky. Kalkulačka je orientační — pro kalkulaci závazného produktu si u banky vždy ověřte aktuální sazbu a podmínky.

Co dělat, když nemám na požadovanou měsíční úložku?

Máte tři možnosti, jak plán uskutečnit. (1) Prodlužte horizont — čas v pravidelném spoření hraje pro vás. Cíl 300 000 Kč při 3,5 % p.a. vyžaduje 4 632 Kč/měs na 5 let, ale jen 2 184 Kč/měs na 10 let. (2) Snižte cílovou částku a hledejte kompromis (místo 30 000 Kč na dovolenou plánujte 20 000 Kč). (3) Najděte zdroj dodatečného příjmu — přivýdělek na 4 hodiny týdně při 250 Kč/h dá 4 000 Kč/měs navíc, plus všechny mimořádné příjmy (13. plat, daňový bonus, prodej nepotřebných věcí) směřujte rovnou na cíl. V naší kalkulačce zkuste různé kombinace doby a úložky, dokud nenajdete realistickou variantu.

Klíčové pojmy

Spořicí účet

Bankovní účet určený pro krátkodobé až střednědobé spoření s vyšším úrokem než běžný účet a okamžitým přístupem k penězům. V dubnu 2026 nabízejí české banky 0,5–4,01 % p.a. v závislosti na bonusových podmínkách. Vklady jsou pojištěny do ekvivalentu 100 000 EUR podle zákona o pojištění vkladů. Úroky podléhají srážkové dani 15 % podle § 36 ZDP, kterou banka odvádí automaticky.

Termínovaný vklad

Spořicí produkt s pevnou úrokovou sazbou na celou dobu fixace (3 měsíce až 10 let). Peníze nejsou volně dostupné — předčasný výběr znamená sankci nebo ztrátu úroků. V ČR nabízejí banky v dubnu 2026 termínované vklady na rok mezi 3,2 % a 3,7 % p.a. (Creditas, Fio, ČSOB, Trinity Bank). Vhodný pro plánovaný cíl s pevným termínem, kde víte, že peníze do data fixace nepotřebujete.

Stavební spoření

Specifický český produkt podle zákona č. 96/1993 Sb., kombinující spoření s nárokem na úvěr na bydlení. Od 1. 1. 2024 činí státní podpora 5 % z ročně uložené částky, max. 1 000 Kč ročně (snížení z původních 2 000 Kč). Vázací doba 6 let pro nárok na podporu — dřívější výběr znamená vrácení celé státní podpory. Pět hlavních spořitelen v ČR: ČSOB Stavební spořitelna, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna, Buřinka (Česká spořitelna) a MONETA Stavební spořitelna.

Srážková daň

Daň ze samostatného základu daně podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kterou plátce (banka, družstevní záložna) sráží automaticky při vyplacení úroků. Sazba pro úroky z bankovních spořicích produktů činí 15 %. Klient o ni nemusí zvlášť žádat ani ji uvádět v daňovém přiznání — banka odvede daň finančnímu úřadu sama a klientovi připíše už čistý úrok.

Polhůtní spoření

Spořicí schéma, při kterém se měsíční úložka přičítá na konci každého měsíce a teprve od dalšího měsíce se úročí. Je to standard pro všechny české trvalé příkazy. Univerzita Karlova MFF tento režim popisuje v kurzu finanční matematiky vzorcem FV = PMT × ((1+r)ⁿ − 1) / r. Existuje i alternativa předlhůtního spoření (úložka na začátku měsíce), které dává mírně vyšší výsledek, ale v praxi se v ČR téměř nepoužívá.

Reálný výnos

Skutečné zhodnocení peněz po odečtení inflace a daně z úroků. Vzorec: reálný výnos ≈ nominální sazba × (1 − daň) − inflace. Při 4 % p.a. nominálně, dani 15 % a inflaci 2 % vychází reálný výnos 1,4 % p.a. — kupní síla peněz roste touto pomalou sazbou. Pokud reálný výnos klesne pod nulu, peníze nominálně rostou, ale jejich kupní síla klesá. ČNB cílí na 2 % inflaci, takže pro reálné zhodnocení musí spořicí účet nabízet po dani víc než 2,35 % p.a.

Finanční rezerva

Pohotovostní fond pokrývající 3–6 měsíců nezbytných výdajů u zaměstnanců a 6–12 měsíců u OSVČ. Slouží k přečkání ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, opravy auta nebo neočekávané výdaje bez nutnosti drahého spotřebitelského úvěru. Ideálně držena na spořicím účtu s okamžitým přístupem. Není určena na spoření na cíl ani investování — má krýt mimořádné události. Po čerpání má doplnění rezervy přednost před návratem k dlouhodobému spoření.

DIP (dlouhodobý investiční produkt)

Daňově zvýhodněný produkt zavedený od 1. 1. 2024 podle § 15a zákona č. 240/2013 Sb. Umožňuje odpočet úložek až 48 000 Kč ročně ze základu daně z příjmů (úspora 7 200 Kč/rok při 15% sazbě). Min. doba držení do 60 let věku a alespoň 10 let. Na rozdíl od stavebního spoření a spořicího účtu je DIP investiční — peníze typicky směřují do ETF, akcií nebo podílových fondů s vyšším potenciálním výnosem (historicky 7 % p.a. po inflaci u světových akciových indexů), ale i s rizikem krátkodobých propadů.

Obsah ověřen týmem Smart Calculators